Dobu adventní jsem propásl, ale čtenáři mi snad nebudou mít
za zlé, když - již v době vánoční - věnuji článek
pro někoho možná nečekanému spojovacímu článku mezi roráty
a oficiem.
Na začátku rukopisných rorátníků
obvykle najdeme oddíl "Antifony před Rorate",
obsahující výběr českých antifon.
V minulosti jsme využili toho, že mezi "antifonami před Rorate"
pravidelně figurují "Ó-antifony" předvánočního týdne,
a jejich transkripce se tu už dlouho nabízí mezi notami ke stažení
(byť zpívat antifony při nešporách v jiném než
aktuálním oficiálním znění podle všeho
není dovoleno).
Není ale bez zajímavosti podívat se i na antifony ostatní.
Také ve většině z nich odhalíme přeložené či parafrázované
antifony z oficia.
Dobroslav Orel konstatuje, že se tyto antifony
v rorátnících nacházejí "v různém počtu i pořádku"
a dokumentuje příklady jejich výběru.
Má za to, že "latinské i české antifony před Rorate
jsou zbytky celých kanonických hodinek, hlavně nešpor,
které předcházely mši sv. mariánskou v době adventní" (s. 16).
"Z celých nešpor zbyly tedy v husitské době
jen antifony" (s. 17).
Věrní čtenáři si možná vzpomínají
(a účastníci konference Hudba v katedrále III si vzpomínají určitě),
jak tuto Orlovu tezi
smetl ze stolu Jiří Žůrek -
a nám nezbývá, než souhlasit.
Aby rorátům, tj. mariánským votivním mším slaveným v adventu
před úsvitem, předcházely nešpory,
to z hlediska uspořádání oficia - dnes ani tehdy - nedává
smysl, a pokud by to mělo být bráno vážně, musela by být
taková podivná praxe dokumentována dobovými prameny.
Naopak je zřejmé, že jsou jako "antifony před Roráte" vybírány
pěkné a charakteristické antifony, a to nejen z doby adventní,
ale i ze slavností vánočního cyklu (Narození Páně, Obřezání)
a ze svátku Zvěstování. Podle všeho nejde o zbytek
nešpor, ale o druhotné využití repertoáru oficia mimo původní
liturgický rámec.
Rorátníků nafocených na Manuscriptoriu není v době vzniku
článku úplně moc: buďto jich seznam níže obsahuje většinu,
nebo autor neumí hledat. Dobou vzniku pokrývají dobu
téměř tří století (16.-18.), ovšem zaznamenaný repertoár
"antifon před roráte" je - co do výběru zpěvů i jejich
řazení - velmi homogenní.
Snad je to dáno tím, že většina pramenů je spřízněná regionálně
(východní Čechy, okolí Hradce Králové a Pardubic).
Rorátník Jana Zadolského vystupuje z řady výrazně redukovaným
výběrem antifon a hojnými textovými odchylkami.
Některé rorátníky mají tu neb onu antifonu navíc,
jak je níže u textů poznamenáno.
Zvlášť bohatý na tyto (v rámci našeho vzorku) netypické
antifony je strahovský rukopis DF IV 3.
Níže následují texty antifon.
Pořadí víceméně odpovídá většině prozkoumaných rukopisů.
Pravopis - a s ním patrně někdy i hlásková podoba slov - byl
nepoučeně modernisován, protože autor o staré češtině t. č.
nic neví a otázky historických podob jazyka a pravopisu
nejsou předmětem článku.
Zastaralá podoba slov byla ponechána tam, kde to bylo
důležité např. pro počet slabik nebo pro zachování rýmu.
Psaní velkých písmen a interpunkce či její absence obvykle
respektuje první pramen, z něhož byl text přepsán,
což je pro většinu "společného repertoáru" královéhradecký
rorátník Hr 11.
Zalomení řádků podtrhuje skutečnost, že značná část
textů je volně rýmovaná.
Písaři rorátníků u většiny antifon pečlivě uvádějí incipit
latinské předlohy, což výrazně usnadňuje jejich
liturgické zařazení.
Kde se předlohu podařilo najít, odkazuje se na ni,
a to vždy do pražského breviáře
(Breviarium Pragense, Nürnberg 1502),
u antifon společných s potridentským římským breviářem
pak i do něj.
(Takové pak vesměs figurují i v pokoncilním breviáři,
kde jsem je ovšem nedohledával.)
Haec est dies
Tento jest den velmi slavný
vší památky hodný
neb jako dnes jest den Ježíše Krista Vtělení(Narození)
Bůh ráčil na trápení lidu svého pohleděti
hněv svůj kterýž proti nám měl ukrotiti
a lidskému pokolení Spasitele poslati
aby lid skrze své Vtělení(Narození) mohl z muk vysvoboditi.
Tak jest Bůh Otec nás velmi miloval
že Syna svého pro nás hříšné na svět poslal
aby všem lidem jenž v něho věří život věčný dal.
Jako dnešní den Pán náš Jezus Kristus
ráčil se jest Vtěliti(Naroditi)
k svému Božství ráčil jest člověčenství přijíti
aby útrpnostem mohl pro nás poddán býti
Duchem Svatým v čisté Panně Marii se jest vtělil
z níž se narodil nám podobný člověk kromě hříchu byl
Jako dnešní den Pán náš Jezus Kristus ráčil se vtěliti(naroditi)
Bohem pravým jakž prve byl ráčí přece býti
a čím prve nebyl člověkem ráčí býti
Jako dnešní den Pán náš Jezus Kristus ráčil se jest Vtěliti(Naroditi)
způsob služebníka ráčil jest na se přijíti
v obcování pravý člověk nalezen býti
Protož poněvadž jako dnes stal se počátek našeho vykoupení
vzdejmež Bohu jest díkův činění
Pro tvé svaté Vtělení(O pro tvé Narození)
Kriste dej nám hříchům odpuštění
a po smrti dej věčné potěšení
v den soudný když před tebou stanem
rač nás zastati a býti milostivým Pánem
Buď tobě věčná sláva na věky věkův Amen
Tato předlouhá antifona je v některých rorátnících
umístěna na začátek adventu, někde na jeho konec,
a někde je z úpravy textu a rubrik zřejmé,
že se zpívala jednak při prvních, jednak při posledních
rorátech, vždy v příslušné textové variantě.
Jde o velmi rozkošatělou parafrázi
antifony k Benedictus slavnosti Zvěstování
(Breviarium Pragense CCXCr)
Prozpěvujmež všichni vesele
a slavmež příchod Syna Božího s Nebe
Nebť k nám přišel s výsosti
aby nás pojal do své věčné radosti
Onť jest Král náš
Bůh Spasitel všech nás
Protož jemu z srdcí jistých
společně zpívejme Alleluya.
Textově spíše jen poněkud podobná s antifonou
Gaudeamus omnes fideles
k tercii Narození Páně
(Breviarium Pragense, Cv)
Ecce concipies
Aj Anděl Páně
Marii Panně
zvěstoval jest řka
počneš a porodíš Syna
a nazuveš jméno jeho Jezus
jež se vykládá Spasitel
Tenť ne malý bude ale veliký
a Syn nejvyššího
Boha všemohoucího
slavně slouti bude.
Druhá antifona druhého nokturnu Zvěstování
(Breviarium Pragense, CCLXXXIXr);
antifona k Magnificat mariánských hodinek v době adventní
(nestránkováno)
Spiritus sanctus
Duch svatý shůry vstoupí v tě Maria
nechtěj se báti
budeš v životě míti
Syna Božího Alleluya
Třetí antifona sobotních laud mariánských hodinek
v době adventní
(Breviarium Pragense, nestránkováno);
v Římském breviáři antifona k Benedictus o první neděli
adventní.
Ne timeas
Řekl Anděl neboj se Maria
nebo jsi nalezla milost u Hospodina
Ej počneš a porodíš syna
Boha nejvyššího Alleluya
Antifona k Magnificat druhých nešpor první neděle adventní
(Breviarium Pragense, LXXXVv),
stejně i v Římském breviáři,
kde je navíc i jako třetí antifona laud o Zvěstování.
Gaude et letare
Raduj se a vesel se lide křesťanský
nebo ej Král tvůj k tobě se béře
o němž jsou Proroci předpovídali
jemuž se Andělé v nebi klanějí
kterémuž Cherubin [sic] i Seraffin [sic]
Svatý Svatý Svatý prokřikují.
Antifona super psalmos k prvním nešporám
první neděle adventní
(Breviarium Pragense, LXXXIIIr),
druhá antifona prvních nešpor Narození Páně
(XCVIIIr)
Betleem
Bethleem město Judské
není nejmenší mezi knížaty judskými
nebo se jest narodil v něm Syn Boží
A z něho vyšel ten vyvoda (vévoda) znamenitý,
kterýž sám mocně zde v světě spravuje
lid svůj kterýž jest sobě zvolil
Bůh věčný Izraelský
Onť jest náš Ježíš Pán
jenž má moc nad jiné sám
spasiti lid svůj a vysvoboditi
od smrtelných hrozných hříchův jich
Antifona pro připomínku všech svatých o první neděli adventní
(Breviarium Pragense, LXXXIIIr),
čtvrtá antifona prvních nešpor Narození Páně
(XCVIIIr)
O admirabile
O Předivné a neslýchané navštívení
Pána nejvyššího snížení
stalo se jest podvedenému od ďábla
učiněná nevýmluvná čest
Nebo Bůh v přirození lidském jest zjeven
jako člověk v bytu pravém nalezen
Zřejmě (dosti volně) parafrázuje antifonu
O admirabile commercium -
první antifona k laudám Obřezání Páně
(Breviarium Pragense, CXr),
stejně i v Římském breviáři
Gregorius presul
Probuďtež se spravedliví bydlitelé Sióna
nebť se blíží pomoc předivná od Hospodina
Ej mocný Rek vyvýšený nad Nebesa béře se k nám
Pro něhož Sión lidem svatým bude nazván
Jemuž se těšme spolu řkoucí
Ty jsi nám od Boha daný Pán
K tropu Gregorius praesul a jeho
funkčnímu posunu (antifona) v pražském ritu
viz Holeton D. R. - Vlhová-Wörner H. - Bílková M.: Gregorius presul in Bohemian Liturgy and Iconography: an interdisciplinary study, in: The Bohemian Reformation and Religious Practice, vol. 6, Praha 2007.
V rubrice ke mši první neděle adventní ho uvádí
Breviarium Pragense, LXXXVr.
Po stránce textu nemá naše "antifona před roráte"
s tropem označujícím sv. Řehoře Velikého za redaktora
graduálu společného nic, po stránce nápěvu však všechno -
jde o jeho (méně historio- a hagio-grafické,
více adventní a zbožné) přetextování.
(Srov. Hr-2 (II A 2), Muz. vých. Čech, Hradec Králové, f. 21r)
Toho si patrně nevšimli autoři výše citovaného článku (s. 230),
kteří proto z konstatování, že v sedlčanském graduálu (M4, Městské muzeum Sedlčany, f. 4a)
po titulku "Gregorius presul" nenásleduje jeho česká verze,
ale adventní antifona "Probuďtež se spravedliví",
mylně vyvozují, že se v prostředí českojazyčné utrakvistické liturgie
"Gregorius presul" zachoval jen jako zažitý
název první adventní neděle, postrádající již jakoukoli
souvislost s jejími zpěvy.
O Sapientia
O Moudrosti Boží
kteráž jsi z úst nejvyššího pošla
dosahující od konce až do konce silně
a ochotně způsobujíc všecky věci
přijdiž a naučiž nás všem
cestám své moudrosti
Začíná standardní řada sedmi O-antifon -
tedy antifon k Magnificat pro závěrečný týden doby adventní -
ve standardním pořadí, jak je na příslušném místě
má Římský breviář;
podobně i Breviarium Pragense, XCVIv,
kde za pozornost stojí rubrika o zvláště slavnostním
způsobu provedení antifony O Sapientia
(většina dějepisců breviáře o tom činí
zmínku a nazývá tuto praxi antiphonam trium-phare).
O Adonai
a vůdce domu Izraelského
jenžs Mojžíšovi v keři ohnivém ukázal jsi se
a témuž na hoře Sinaji Zákon jsi vydal
Přijdiž aby nás vykoupils ramenem svým přemocným
O Kořenu Jesse
kterýž stojíš na znamení národům
na kterémžto držeti budou Králové ústa svá
jehožto Pohané budou žádati
Přijdiž k vysvobození našemu
a již nechtěj meškati
O Klíči Davidův
a hůl domu Izraelského
kterýžto otvíráš a žádný nezavírá
zavíráš a žádný neotvírá
Přijdiž a vyveď vězně z domu žaláře
kteřížto sedí ve tmách
a v stínu smrti
O Vycházející
blesku světla věčného
a slunce spravedlnosti
Přijdiž a osvětiž ty
ježto sedí v temnostech
a v stínu smrti
O Králi všech národův žádostivý
ježto sloveš úhelným kamenem
kterýžto činíš z dvojího jedno
Přijdiž a spas člověka
jehož jsi z hlíny učinil
O Emanueli
králi a Zákona nálezce
očekávání pohanův
a Spasiteli jejich
Přijdiž k spasení našemu
Pane Bože náš
(Sezemický rorátník 38; Dašický rorátník 7v)
O člověče pozdvihni svého Srdce,
viz milost svého Boha tvorce,
kterouž jest z své lásky učinil,
skrz Syna svého jehož nám zjevil,
Syn přijav vůli svého Otce mile,
poslušen byl jeho vždycky ve všem každé chvíle,
s čím byl poslán toho neopustil,
až i za nás na kříži duši vypustil,
O přílišná láska Božího Syna,
Nebo jeho Smrtí sňata s hříšných vina,
o buď jemu čest chvála věčná,
Neb jest v hřích padlého,
zprostil od zlého,
Ďábla ukrutného,
Zatracení věčného.
(Dašický rorátník 8v)
Aj Panno Maria dívko pokorná,
v svém čistotném životě Syna počneš i porodíš
a z čisté vůle Boží máš nazvati přesvaté jméno jeho Pán Ježíš,
Tenť právě velikomocný bude, i také ... (chybí)
(Dašický rorátník 11v)
Anděl Gabriel
slavný Boží posel
všed ku Panně Marii promluvil
a tak ji pozdravil
Zdráva milostiplná
počneš Duchem Svatým a porodíš Božího Syna,
jemuž jméno Jezus bude dáno,
tenť bude Syn nejvyššího slouti
neb má lid od věčné smrti vykoupiti
Alleluia
(Dašický rorátník 12r)
Pane Jezu Kriste vtělený v život Marie Panny,
z níž jsi se narodil na Svět bez poskvrny
vždy jsa pravým Bohem od věčnosti
ráčil pro nás podstoupiti mnohé bolesti.
O ty jenž nemáš počátku ani konce,
vzhlédniž na nás pobloudilé Ovce,
náš smírce i Zástupce,
u svého milého Nebeského Otce.
(Strahov DF II 40, 4ter)
Nestrachuj se rozkošný Jeruzaléme,
ale buď srdce tvé radostné
Neb aj ten kterýž proto sstoupil s Nebe
velmi ponížil sebe
aby zase zvelebil tebe
Alleluja
Patrně jde o volnější parafrázi stejné antifony
jako bezprostředně následující.
(Strahov DF II 40, 4ter)
Lide Judský a Jeruzalemský nechtějte se báti
zítra spolu vejdete, a Hospodin ten bude s vámi
Alleluja
Iudea et Hierusalem, nolite timere -
První antifona prvních nešpor slavnosti Narození Páně,
Breviarium Pragense, XCVIIIr;
v Římském breviáři jako první antifona laud
z Vigilie Narození Páně.
(Strahov DF IV 3, 6r; další antifona s jen mírně odlišným textem a podobným nápěvem tamtéž, 10r)
Z panny že se naroditi má všeho světa vykupitel
otcové svatí žádali
proroci svatí předpověděli
také i mnohé figury znamenaly
potom Anděl Gabriel sstoupiv s nebe
panny pozdravil
a jí oznámil
řka že Duch Svatý sstoupí s Nebe
a moc nejvyššího Boha zastíní ji
aby počala syna,
O radostné a šťastné početí syna Boha nejvyššího Ježíše Krista
O přešťastné a velmi přeužitečné Narození jeho na tento svět
skrze kteréžto ráčil jest nás obživiti
a z moci ďábla vysvoboditi
sstoupiv s Nebe naroditi se
z života čisté panny Marie
(Strahov DF IV 3, 7r)
Řekl Archanděl neboj se Maria
počneš Duchem Svatým a porodíš Božího Syna
jemuž od Boha otce na Nebi i na zemi moc bude dána
Alleluya
(Strahov DF IV 3, 8r)
Poslán jsa od Boha Anděl Gabriel
k Marii panně všed k ní řekl
zdráva nade všecky jiné Maria
vší milosti plná hospodin s tebou
Ingressus angelus,
antifona k Magnificat prvních nešpor Zvěstování
(Breviarium Pragense, CCLXXXVIIIv),
znovu jako druhá antifona prvního nokturnu téhož svátku
(CCLXXXIXr)
(Strahov DF IV 3, 8v)
Zdráva buď panno Maria ... (snímek pokažený)
neposkvrněná v čistotě to drahé od Boha pozdravení
skrze jeho Anděla jakž Bůh ráčil tak jsi je přijala.
Zdráva co jest vší bídy jsoucí zbavena počala jsi
blesk Boha otce neporušena.
Zdráva buď čistá nejsvětější
Bohu nejmilejší
panno muži jsi neznámá
tebe nad jiné ženy velebí a vychvalují všecka Stvoření
zde v světě matku světla Syna Božího vyznávají
Alleluia Alleluia.
[EDIT 13. 1. 2022]
Parafráze antifony Ave spes nostra:
v pražském breviáři jako antifona pro připomínku Panny Marie
o sobotách doby adventní
(LXXXIIIr)
a znovu jako třetí antifona prvních nešpor Narození Páně
(XCVIIIr).
(Strahov DF IV 3, 9v)
Zdráva Maria milosti plná Hospodin s tebou
požehnaná ty mezi ženami
i požehnaný plod života tvého
Jen Ave Maria ... in mulieribus. alleluia
jako antifona k Benedictus o čtvrté adventní neděli,
Breviarium Pragense, XCIIIIr;
stejně i v Římském breviáři, kde je navíc i jako druhá
antifona laud o Zvěstování.
(Strahov DF IV 3, 10v)
Raduj se Boží rodičko panno neposkvrněná
Raduj se jenž jsi od Anděla radostně pozdravena
Raduj se jenž jsi porodila věčného světla Nebeského jasnost
Raduj se Matko
Raduj se Svatá Boží rodičko
Matkas ty sama panna neposkvrněná
tě chválí křesťané rodičko Světla
budiž Syn tvůj ustavičný k svému otci za nás přímluvce
pán náš milý Ježíš Kristus.
[EDIT 13. 1. 2022]
Volnější parafráze antifony Ave spes nostra,
k ní viz výše.
V souvislosti s roráty je obvyklé přiživovat zbožnou
legendu o tom, že jde o zpěvy tradované od doby císaře Karla IV.
a arcibiskupa Arnošta z Pardubic.
Jakkoli je to v celku opravdu jen zbožná legenda,
která v době rekatolisace umožnila integraci
utrakvistických českých rorátních zpěvů do katolické liturgie
a literátů mezi katolická zbožná bratrstva,
o řadě "antifon před roráte" můžeme konstatovat,
že pocházejí z breviáře "pražského kostela"
(kde se ovšem vesměs zpívaly už dlouho před Arnoštem)
a alespoň část zakladatelské legendy tedy zachraňují.
Ten, jehož náklonnost patří pražskému breviáři
ještě více než rorátům, musí zdůraznit,
že poté, co začátkem 17. stol. pražská arcidiecése
opustila svůj vlastní breviář ve prospěch jednotného
breviáře tridentského, antifony specifické pro pražský
ritus, jako Gaude et laetare, Gregorius praesul
či Betlehem non es minima, dál žily již jen
ve své počeštěné podobě jako "antifony před roráte".
Roráty vydávané tiskem v posledním století ovšem snad bez výjimky
"antifony před roráte" vypouštějí. Autorovi tudíž
nezbývá, než milého čtenáře závěrem důtklivě napomenout,
aby se s tím nesmířil, ale obstaral si těch antifon opis,
a o příštím adventě je nechal před roráte v chrámu Páně zpívat,
jak se to sluší a patří.
Pisatel těchto řádků se vynasnaží včas nabídnout
vlastní transkripci (co do rázu podobnou již nabízeným
staročeským Ó-antifonám) pro ty, kdo by se sami
do starých pramenů nechtěli pouštět.
