Dilema nad modlitbou uprostřed dne
10.2.2011 10:30 | kategorie: Projekt | štítky: antifony modlitba uprostřed dne | Komentáře
Šnečím tempem tvořím antifony ze žaltáře, včera jsem začal modlitbu uprostřed dne v neděli prvního týdne. Její psalmodie je tvořena "naporcovaným" žalmem 118, každá "porce" má svou vlastní antifonu. V "Antiphonale 1912", ke kterému přihlížím, když vybírám, na jaký modus se bude ten který žalm zpívat, tento žalm v cyklu žaltáře zařazen není (asi byl součástí nočního oficia) a tak jsem, odkázán sám na sebe, vybral modus VI. Pro všechny tři části žalmu - když už je "rozstříhaný" a má tři různé antifony, bude sjednocený alespoň modem.
Až teď přichází na scénu mé dilema: až totiž dokončím neděli prvního týdne, budu pokračovat nedělí druhého týdne. (Původně jsem chtěl antifony dělat kontinuálně, nejdřív celý první týden, pak celý druhý atd., ale když jsem si uvědomil, kolik antifon to je a jak dlouho to bude trvat, rozhodl jsem se nejdřív opatřit antifonami všechny neděle.) Tam se modlitba uprostřed dne skládá ze žalmu 23 a rozpůleného žalmu 76. A já jsem na vážkách, zda opět pro celou hodinku vybrat jeden společný modus, nebo pro každý žalm jiný.
Proč? Modlitba uprostřed dne (spolu s kompletářem) má mnohem "všednější" ráz než ranní chvály a nešpory a i její hudební řešení bývá tradičně úspornější. (Snadno a rád říkám "tradičně" - tady je potřeba "tradičně" číst: "v Novém Dvoře a v Antiphonale 1912" - to je asi příliš malý zlomek tradice na to, abych se jím mohl ohánět...) Antiphonale 1912 má pro každou z hodinek uprostřed dne jen jednu antifonu a všechny tři žalmy hodinky se tedy zpívají na její modus. Trapisté v Novém Dvoře, pokud si dobře pamatuji, zpívají žalmy hodinek uprostřed dne dokonce stále na jediný neměnný modus a bez antifon.
Tak nevím: mám držet "linii všednosti" modlitby uprostřed dne, nebo v návaznosti na to, že v aktuálním breviáři mají i v modlitbě uprostřed dne jednotlivé žalmy nebo jejich části vlastní antifony, udělat psalmodii modlitby uprostřed dne podobně hudebně pestrou jako je běžné v laudách a nešporách?
Kdyby případný čtenář měl nějaký konstruktivní názor, ocením třeba e-mail.