štítek Louny:

Mariánské nešpory, Louny, květen 2015

27.10.2015 22:50 | kategorie: Ze života | štítky: | Komentáře

Narazil jsem na Youtube na (pouze) zvukový záznam nešpor, které se konaly letos u příležitosti Noci kostelů v kostele sv. Mikuláše v Lounech. Dovoluji si je doporučit především jako ukázku české psalmodie zpívané na tradiční chorální nápěvy. Nemám s oněmi nešporami nic společného, nepodílel jsem se nijak na jejich přípravě a nebylo při nich použito nic z mých nápěvů, ale žalmy jsou zazpívané přesně tak, jak to považuji za správné - vč. souhlasu slovního přízvuku (hlavního nebo vedlejšího) s hudebním přízvukem dané psalmodické formule. Když jsem tedy přednedávnem sliboval poskytnout ukázkovou nahrávku české chorální psalmodie, už to není potřeba: Hroznata Václav Sojka to udělal za mě a mnohem lépe, než bych toho byl schopen já. Díky!

Neodpustím si několik poznámek. Pro snazší sledování nabízím časové indexy důležitých částí.

  • 00:00 vstup: Flos Carmeli
  • 04:24 Bože, shlédni a pomoz
  • 04:59 (místo hymnu) Ej všickni, již milujete Marii, Matku Boží
  • 06:54 1. antifona, žalm 129. Tonus VIII G
  • 09:00 2. antifona, žalm 127. Tonus II D
  • 10:45 3. antifona, kantikum Ef 1. Tonus VIII G*
  • 13:22 krátké čtení
  • 13:41 promluva
  • 18:30 responsorium Maria, Bůh si tě vyvolil
  • 19:25 antifona Alma Redemptoris Mater
  • 20:22 Magnificat
  • 24:54 prosby
  • 27:35 Otčenáš, závěrečná modlitba, požehnání
  • 30:00 Ave Maria

Nešpory pravděpodobně otevřel liturgický průvod zpěváků a celebranta. Ten se pochopitelně neděje potichu. V typologii řešení vstupu ke slavení liturgie hodin, která se mi pomalu rýsuje a časem ji shrnu v samostatném článku, by se tomuto typu mohlo říkat "první hymnus". Při vstupu zaznívá karmelitánský hymnus Flos Carmeli.

Úvodní verš je jediný český zpěv, který opouští text běžného českého překladu Denní modlitby církve ve prospěch breviáře dominikánského. Nepochybně kvůli využití existujícího nápěvu. Jde, nepřekvapivě, o nápěv dominikánský.

Místo hymnu je použita mariánská píseň, která nefiguruje v žádné z oficiálních sbírek textů použitelných jako hymny při slavení liturgie hodin. Zákonická poznámka: toto není legální úprava.

Žalmy a kantikum jsou z druhých nešpor společných textů o Panně Marii. Antifony jsou zazpívány na nápěv psalmodie.

Responsorium je ze stejného commune, ale z prvních nešpor. Text byl poměrně zdařile opatřen upravenou tradiční formulí krátkého responsoria v VI. modu.

K latinskému Magnificat zazní antifona Alma Redemptoris Mater. Takové její použití je poměrně bizarní. V novodobých dějinách oficia se zpívá výhradně jako závěrečná mariánská antifona po kompletáři - od poslední reformy bez přesného určení, dříve v přesně vymezeném období od začátku adventu do svátku Očišťování Panny Marie (dnes slaveného v christologickém přeznačení jako Uvedení Páně do chrámu). Původně jde, pravda, o antifonu k sextě slavnosti Nanebevzetí Panny Marie (Malina: Dějiny římského breviáře, Praha 1939, 306), takže její zpívání se žalmem/kantikem není věc úplně neslýchaná, ale dnes rozhodně krajně neobvyklá. Zákonická poznámka: sice koulím očima, ale myslím, že tato úprava je legální, povolená velkorysým ustanovením o votivním oficiu ve VPDMC 252.

Dalo by se diskutovat o tom, zda totéž ustanovení neopravňuje pro slavení votivního oficia kromě výběru vhodných textů z nabídky breviáře i k výběru textů, které v něm vůbec nefigurují, tedy např. ke složení vlastních antifon nebo k použití libovolné vhodné písně namísto hymnu. Jsem zastáncem restriktivního výkladu omezujícího výběr jen na to, co nabízí breviář. Přesvědčivé argumenty spolehlivě drtící opačné stanovisko jakožto nepřípustné však zatím nenacházím.

Závěrem musím těm, kdo se na přípravě nešpor podíleli, vyjádřit uznání za nezvykle nízký počet zjištěných nelegálních úprav. Naopak uplatněné úpravy legální upozorňují na možnosti, které liturgické normy nechávají otevřené pro votivní oficia - to ve smyslu VPDMC 252 znamená tematické oficium, např. (ale nejen) ke cti určitého světce, slavené v liturgicky volný den.

Pokud jde o hudební stránku, je mi líto antifon k žalmům a ptám se, zda byly odbyty žalmovým nápěvem proto, že k nastudování něčeho lepšího nebyl čas (to beru), že žádné z existujících zpracování nebylo uznáno hodným (není jich málo: kdo programově chce zpívat žalmy na chorální nápěvy, připraví se tím o Olejníka a Šmolíka; stále mu však zbývá osvědčený Holík, zahrnutý v kancionálu, a pisatel těchto řádků), nebo proto, že strůjce nešpor o existujících zhudebněních nevěděl. Tento poslední důvod by mě mrzel nejvíce - to, aby se o existujících zhudebněních denní modlitby církve vědělo, si kladu za úkol přede vším ostatním.