Blog

Modlitba nad lidem v době postní

Web liturgie.cz v postní době doporučuje pozornosti mj. starší článek o modlitbě nad lidem (oratio super populum) jako (v novější době upravovaném) elementu liturgie doby postní. Článek se věnuje modlitbě nad lidem, nakolik je součástí liturgie dnes, a historii, která k tomu vedla. Mimo zorné pole tak zůstává druhé místo modliteb nad lidem, dnes ztracené: až do liturgické reformy totiž tyto modlitby figurovaly také v oficiu.

V potridentském římském breviáři (stejně jako v jeho předchůdci, breviáři římské kurie) má každá férie doby postní dvě orace. První se říká od matutina do nony, odpovídá vstupní modlitbě z misálu a často nějak tematisuje postní praxi. V nešporách pak se říká jiná orace, která naopak obvykle o postu nemluví - což je příhodné s ohledem na to, že podle dávné postní praxe po nešporách následovalo první (a původně jediné) jídlo postního dne. I tato druhá modlitba odpovídá misálu. Jde právě o modlitbu nad lidem:

Nešpory v postě mají ještě jednu zvláštnost: jejich kolekta ve feriálním oficiu se liší od kolekty laud a malých hor, kde jest totožná s orací mešní. Nešpory v postě se říkaly původně po mešním Communio, dříve než mše končila. Nešporní kolekta byla pak místo Postcommunio [...] Když se pak oddělilo oficium nešpor od mše, podržena dále kolekta, která sloužila jako žehnání Humiliate capita vestra Deo [= modlitba nad lidem].

(Malina B.: Dějiny Římského breviáře, s. 334n.)

Modlitba nad lidem figurovala i v předtridentském breviáři pražském, ale byla tu zapojena jiným způsobem: říkala se ve všech hodinkách po modlitbě dne; v laudách se říkala na způsob komemorace - předcházela jí "antifona nad lidem" a veršík (BP1502, f. 137r), v ostatních hodinkách snad následovala jen samotná modlitba bezprostředně po modlitbě dne, ale rubriky nejsou v této věci tak explicitní, jak by si dnešní čtenář přál (k malým hodinkám viz u tercie, f. 137r, k nešporám f. 137v).

V pokoncilním breviáři modlitby nad lidem zahrnuty nejsou, ale rubriky počítají s možností jejich uplatnění:

Zakončení

Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání: [...]
Může se použít též textů pro slavnostní požehnání nebo žehnacích modliteb z misálu.

(Uspořádání Denní modlitby církve, závěr ranních chval i nešpor; zvýraznění v textu JP. Termín "žehnací modlitba" používalo první vydání Českého misálu právě jako český ekvivalent pro oratio super populum - viz dříve odkazovaný článek z liturgie.cz. Dlužno dodat, že odpovídající latinská rubrika modlitby nad lidem takto explicitně jako možnost neuvádí a spokojí se s obecným "... Vel alia formula benedictionis, sicut in Missa".)

Modlitba nad lidem z misálu tak dnes může v ranních chválách a nešporách zaujímat místo požehnání, podobně jako v mešní liturgii. To však znamená, že je omezena na společné slavení, kterému předsedá kněz nebo jáhen.

Po víceleté zkušenosti s předkoncilním oficiem bych (jako laik, který se modlí převážně sám) považoval za žádoucí, aby reforma misálu z r. 2002, která "iuxta antiquum morem liturgicum" (promulgační dekret) znovu zavedla vlastní modlitbu nad lidem pro každý den doby postní, byla prodloužena i do breviáře - nejlépe obnovením výše popsaného potridentského uspořádání, kde modlitba nad lidem není volitelnou variantou závěrečného požehnání (která je jednak vyhrazena nositelům svátostného kněžství, jednak je potřeba o této možnosti vědět, zvlášť se pro ni rozhodnout a vybavit se misálem), ale přijímá funkci závěrečné modlitby ve feriálních nešporách a je otištěna přímo v breviáři. Modlitbu nad lidem tak breviář předkládá i tomu, kdo se ten den třeba neúčastnil mše a hodinky se modlí sám. Dvě vlastní orace pro každý všední den jsou jedním z prvků, které spoluutvářejí zvláštní ráz oficia doby postní jako liturgické doby, kdy strava je možná hubenější, ale liturgie plnotučná.