Blog

Nešpory v Kájově

Poslední neděli v měsíci na nešpory do Kájova - měl jsem to v plánu už v té (nedávné) době, kdy jsem do Českých Budějovic jen dojížděl, ale že by to znamenalo mít přednášky v některou z posledních sobot, zajistit si nocleh do neděle a vrátit se zpátky do Prahy v neděli pozdě večer, nikdy jsem se nerozhoupal ten plán uskutečnit. Ale teď je všechno jinak. Říjnové nešpory jsem zmeškal, ale na ty listopadové už jsem si dal pozor a do Kájova jsem se vypravil.

Protože vlaky tím směrem nejezdí každou hodinu a skoro dvě hodiny čekat na místě se mi nechtělo, vystoupil jsem už v Českém Krumlově a dál pokračoval po svých. Žlutá značka mě provedla historickým centrem včetně zámku - ale jen jsem jím proběhl a pospíchal k lesu, protože podzimní slunce už bylo za obzorem a závodil jsem s tmou. Cestou jsem postupně minul řadu drobných sakrálních staveb. Stará poutní stezka? Nebo bylo kaplemi a kapličkami celé zdejší panství rutinně zastavěné?

Do Kájova jsem dorazil s posledními zbytky světla. Nasvícený kostel Nanebevzetí Panny Marie zářil (chtělo by se napsat "zářil do dálky", ale nebyla by to pravda - stojí totiž ve svahu údolí a z dálky není vidět), uvnitř zrovna končili růženec. Pro příchozí byly připravené sešity se všemi potřebnými texty a notami. Texty byly náležité, ze slavnosti Ježíše Krista Krále.

Jen protože mě dlouhodobě zajímá řešení vstupního průvodu ke slavení liturgie hodin, zmíním, že tu nebyl nijak hudebně doprovázen. Byl ostatně krátký a rychlý, protože obnášel pouze celebranta s jedním přisluhujícím a cesta ze sakristie není dlouhá.

Nešpory v poutním kostele jsou primárně iniciativou malé komunity milosrdných sester sv. Kříže, která obývá kájovskou faru. (Ty v tom navazují na tradici založenou německými vincentkami, které v místě působily před nimi.) Sestry zastaly všechny kantorské funkce a žalmy se zpívaly v alternaci sestry-všichni. Zpívalo se a capella.

Úvodní verš byl Pololáníkův (Kancionál, 084), hymnus z "červeného hymnáře". Žalmy na Korejsovy nápěvy, antifony k nim jednoduše dokomponované (vždy převážně recitativní dvoudílný nápěv s jednodouchou ozdobou na konci každého oddílu). Kantikum ze Zj 19 sestry zpívaly na běžný žalmový nápěv, všichni po každém verši odpovídali alelujatickou antifonou. (Srov. kdysi dávno tu představené nešpory z Vršovic.) Na žalmový nápěv se zpívalo i responsorium. Zvolání k prosbám - docela těžké, zvlášť, když se samotné prosby nezpívaly - z Olejníkových Nedělních nešpor. Nešpory uzavřelo svátostné požehnání.

Že se to celé stihlo za půl hodiny a nějakou minutu (možná schválně, z ohledu právě na takové nemotorisované poutníky, jako jsem já), pohodlně jsem stihl vlak v 17:47 a unikl tak více než hodinovému čekání na další spoj, z čehož jsem, vzhledem k počasí opravdu hodnému pozdního podzimu, měl velkou radost.