Vlastní texty řeholních společností

17.4.2016 00:48 | kategorie: Projekt | štítky: | Komentáře

Na stránce s notami ke stažení jsem dnes založil novou sekci pro vlastní texty řeholních společností a umístil do ní zhudebněné oficium sv. Evžena de Mazenod, zakladatele řádu Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné. K tomu se sluší dodat pár slov na vysvětlenou.

Breviářová propria řeholních společností mě zajímají, takže je aktivně vyhledávám; v jednom starším blogovém článku je (čas od času aktualisovaný) seznam těch, která jsou volně dostupná na internetu. Kdo by zapátral na githubu v repozitáři projektu In adiutorium, zjistil by, že jsem na zhudebnění některých z nich začal pomýšlet už dosti dávno - v dubnu 2013 jsem udělal první kroky ke zpracování oficia slavnosti sv. Norberta podle českých textů premonstrátského řádu, ještě o něco dříve jsem začal pracovat na oficiu slavnosti sv. Dominika podle vlastních textů Řádu kazatelů. Výběr samozřejmě není náhodný: u dominikánů byl kdysi v noviciátu můj dědeček; jméno svatého Norberta pak nosím jako jedno z křestních.

Z výše řečeného je zřejmé, že moje práce na zhudebnění vlastních textů některých řeholních společností je vedená čistě osobním zájmem. Nejde o zpěvy složené na přání nebo na objednávku a neočekávám, že budou někdy někde zpívány. Ani já je nikdy v rámci normálního běhu oficia zpívat nebudu. Skládám je pro radost ze skládání a pro bližší kontakt s dotčenými liturgickými texty a se svatými, k jejichž oslavě byly složeny.

Když jsem před lety začal s texty o svatých zakladatelích dominikánů a premonstrátů, záhy jsem narazil na překážku, která mou práci v tom směru nadlouho zastavila: oba řády jsou starobylé (premonstrátský vznikl ve 12., dominikánský ve 13. stol.) a k podstatným součástem jejich způsobu života patří chór. Každý má svou svébytnou chorální tradici. Budu jejich české liturgické texty zhudebňovat úplně nezávisle, "na zelené louce", jako jsem naložil s většinou textů Denní modlitby církve, nebo bych se měl spíše pokusit o zhudebnění navazující na danou řádovou tradici? Tu otázku jsem tenkrát nerozřešil a sv. Norberta i sv. Dominika jsem tudíž nechal čekat.

To byl výchozí bod pro moje nepříliš dávné rozhodnutí zpracovat oficia svatých řádu Misionářů oblátů. (Ve skutečnosti je jediným světcem, jehož oficium je vystrojeno vlastními zpěvy, zakladatel - sv. Evžen.) Tato řeholní společnost mně osobně není nijak blízká. Ale především - nejen že nemá chórovou povinnost: jsem si téměř jist, že nemá vůbec žádnou tradici zpívaného oficia. Vůbec bych se nedivil, kdyby se ukázalo, že zhudebnění kompletního oficia sv. Evžena existuje pouze v českém jazyce a pouze od dnešního večera. Tak otázku, zda a jak bych se měl v hudebním výrazivu vázat na řádovou tradici, mohu nechat úplně stranou.

[EDIT 4. 9. 2016] Jen pro pořádek: domněnka, že obláti nemají vůbec žádnou tradici zpívaného oficia, se ukázala být mylná. "V neděli ... v 18:15 pak máme zpívané nešpory s varhanním doprovodem ..." (http://oblati.cz/povolani.html)

Podle téže logiky vyhlašuji program na dobu příští: až se mi zase mezi opravováním starších nepříliš povedených zpěvů zasteskne po zhudebňování nových, dosud nedotčených textů, pokračovat budu texty salesiánskými. Předběžné ohledání ukázalo, že tím budu mít postaráno o zábavu na delší dobu, protože salesiánský kalendář je bohatší než oblátský a breviářové texty obsahují několik plně vystrojených oficií, jakož i řadu skromněji vypravených památek "o dvou vlastních antifonách".

Správně bych jistě měl zohlednit rčení Jesuita non cantat, neque rubricat a v rámci "nesmyslného" přednostního zhudebňování textů nezpívajících řádů dát přednost řádu příslovečně nezpívajícímu - Tovaryšstvu Ježíšovu. Jeho proprium breviáře ale, pokud je mi známo, veřejně dostupné není.

Závěrem: To, co dělám, dělám v dobré víře, že tím nikomu neškodím. Kdyby se některá z dotčených řeholních společností cítila poškozena tím, že jsem neuměle zhudebnil a zveřejnil její (již předtím všeobecně veřejně dostupné) liturgické texty, samozřejmě jsem připraven příslušné dílo či díla stáhnout z nabídky a upustit od jejich dalšího šíření.