Pořízení
Ne, nechystám se sepisovat "pořízení", a kdybych se chystal, nezneužíval bych web svého hudebního projektu k jeho uložení. Přemýšlím ale v poslední době o tom, co tvůrce zabydlený v digitálním věku může a možná by měl udělat pro to, aby jeho výtvory nezmizely ze světa chvíli po něm.
Holger Peter Sandhofe byl mj. muzikolog a vynikající sazeč. Vděčíme mu zejména za sestavení a vydání Nocturnale Romanum - antifonáře pro noční hodinky římského oficia v podobě po reformě Pia X. Sandhofe vytvořil a na internetu publikoval velké množství zajímavých a užitečných materiálů, zejm. liturgické zpěvníky a pomůcky (např. specialisované fonty) pro jejich sazbu. O jeho webu nocturnale.de, kde jejich velká část bývala vystavena, jsem se však dozvěděl až v době, kdy již nebyl dostupný. Holger Peter Sandhofe zemřel v roce 2005 ve věku 33 let. Nějakou dobu poté vypršela doba, na kterou byla předplacena doména a webhosting, a bohatá pokladnice zdrojů ke gregoriánskému chorálu se navždy zavřela. Některá Sandhofeho díla jsou dostupná jinde, protože si je prozíraví lidé uložili a mohli je později (dost možná tím porušujíce zlořečená autorská práva) znovu pustit do oběhu.
[EDIT 25.4.2016] Ve skutečnosti naštěstí není tak zle. Jednak je možné zaniklý web nocturnale.de prohlížet díky archivu Wayback Machine; samotné tam kdysi vystavené soubory ke stažení pak archivuje CMAA.
Internetová publikace je takřka neomezeně dostupná,
ale také velice "smrtelná": noty vzniklé v rámci projektu
In adiutorium jsou bezpečně na třech místech. Na webu,
v repozitáři na githubu a na mém počítači.
"Nejsmrtelnější" je web: za hosting platím ročně. Až zemřu
nebo z jiného důvodu platit přestanu, stránky do roka zmizí v nenávratnu
a všechen obsah s nimi.
Repozitář se zdroji na githubu ve svém bytí závisí na
jedné soukromé společnosti se sídlem v USA, která zase za svou
existenci do značné míry vděčí jednomu široce oblíbenému vývojářskému
nástroji. Možná github časem začne promazávat dlouhodobě neaktivní účty,
nebo dokonce úplně ukončí činnost.
Hlavní repozitář s notami bude pryč.
A můj notebook ... i s materiální pozůstalostí po zemřelých se často
nenakládá právě v rukavičkách. Tím spíše to tedy bude platit o té
digitální. Kdybych zemřel teď, snad by se ještě našel ochotný dědic
mého notebooku, ten by ale jistě smazal všechna data.
(Což by, s výjimkou not, nebyl žádný zločin, ale možná naopak
skutek milosrdenství.)
Kdyby notebook někdo "uložil na půdu", nejpozději za pár desítek let
z něj použitelná data nikdo nedostane.
Když zemřel můj hudebně plodný praděd Josef "Klement" Zástěra, nechal po sobě své kompletní dílo - v rukopise - pěkně setříděné a doplněné úplným soupisem. V některých ohledech velmi zranitelné (mohlo by shořet při požáru; být odcizeno při vykradení; zničeno, kdyby potomstvo kulturně upadlo a vyhodilo spoustu nesrozumitelných papírů s "kuličkami a nožičkami" do sběru jako bezcenný brak), jinak ale velmi trvanlivé.
Přemýšlel jsem, co mohu klidně nechat propadnout zániku a co bych naopak měl podle možností zaopatřit tak, aby to přečkalo i mou smrt, a jak. Předběžně jsem zavrhl snahy o dlouhodobé zachování dostupnosti webu. Myslím, že jediné, co je tu opravdu hodnotné, jsou noty, a web je pouze nástrojem pro jejich publikaci a poskytnutí doplňujících informací k nim. Zrovna tak nemá smysl věnovat přehnanou péči záchově git repozitáře s historií projektu. Při troše štěstí bude mít poměrně dlouhou setrvačnost, takže než z githubu zmizí, kdo o to bude stát, bude mít dost času si ho naklonovat. Zároveň vím, že je to zdroj potenciálně užitečný jen pro tu poměrně malou část veřejnosti, která ovládá práci s vývojářskými nástroji.
Pokud se mi podaří, jak zamýšlím, vydat úplný český antifonář tiskem, všechny zde artikulované starosti pak hodím za hlavu. Co se v nějakém rozumném množství exemplářů vytiskne a rozšíří, je víceméně nezničitelné. Do té doby se jako ideální jeví nechat po sobě nezašifrovaný externí disk se všemi notami v elektronické podobě a jejich zdrojovými kódy - a vedle toho všechny materiály také vytištěné. O to, aby byly dostupné na internetu, se bude moci postarat kdokoli to uzná za vhodné, protože licenční podmínky jsou, jak známo, ke všelikému šíření velmi vstřícné.