Skryté úlomky oficia

21.5.2012 00:15 | kategorie: Knihy | štítky: | Komentáře

Můj poslední "zátah" na předkoncilní "lidová oficia" byl neúspěšný: ačkoli jak Český kancionál svatováclavský (1947), tak Cyrilometodějský kancionál (1953) vznikly v kruzích formovaných cyrilským hnutím, a do jisté míry mohou být považovány za ideové pokračování Českého kancionálu, ani v jednom nenajdeme jediný kousek liturgie hodin. U Českého kancionálu svatováclavského je to pochopitelné vzhledem k rozsahu (úplné vydání s notami má jen 200 stran - jde tedy o opravdu malý zpěvník), u Cyrilometodějského kancionálu ovšem toto vysvětlení neuspokojí. Zřejmě musíme konstatovat, že bohatému liturgickému životu už v době sestavování kancionálu nepřály podmínky (světová válka a nedlouho po ní nástup komunistické totality s tvrdými represemi proti církvi) a "lidové nešpory" už se neslavily, takže nemělo smysl zařadit je do zpěvníku.

Při neúspěšném hledání nešpor jsem se ovšem v Cyrilometodějském kancionálu pozdržel v oddílu "modliteb pro všechny příležitosti" a všiml jsem si, jak jeden z nabízených modelů ranní a večerní modlitby čerpá látku z breviáře. (Myslím na "Jiný způsob ranní modlitby", s. 14, a "Jiný způsob večerní modlitby", s. 16; výchozí způsoby jsou v zásadě nakupením několika málo nejzákladnějších ústních modliteb.)

Ranní modlitbu zahajuje "ranní žalm" 63 (v překladu z Vulgáty - "Bože můj, Bože můj, Tebe od úsvitu hledám..." je ranní ještě o něco víc než jak ho známe dnes z českého breviáře). Následuje delší formulovaná modlitba, několik invokací. Otče náš, Zdrávas Maria, Věřím v Boha, Anděle Boží. Prosba o požehnání a verš prosící za zemřelé, jaký se v té době připojoval po zakončení každé hodinky oficia.

Večerní modlitba začíná antifonou k Simeonovu kantiku "Ochraňuj nás, Bože, když bdíme, ...". Delší formulovaná modlitba je následována zpytováním svědomí, kající modlitbou, invokacemi. Pak prosba o požehnání a modlitba za zemřelé "Odpočinutí věčné". Nakonec modlitba, kterou se dnes modlíme v kompletáři slavností nepřipadajících na neděli ("Navštiv, Bože, náš příbytek...")

Že se v "modlitbách pro domácí použití" a v pobožnostech používají úryvky z liturgických textů nebo liturgické struktury, není žádné velké překvapení (podobný úkaz je v současné době možné pozorovat třeba v YOUCAT modlitební knížce). A je to tak v pořádku. Jestliže liturgii lze z určitého úhlu nahlížet jako derivát modlitby a pobožnosti, jako její "třikrát pročištěnou" formu, tak i naopak (a snad především) je liturgie pro osobní i kolektivní modlitbu a zbožnost pramenem a korektivem.