Blog

Nové "lidové nešpory"

V tomto článku se chci pokusit jistým způsobem zúročit poznatky zejména, ale nejen z dosud prozkoumaných "předkoncilních lidových oficií" a načrtnout podobu nového liturgického zpěvníku pro použití ve farní liturgii.

Projekt In adiutorium v současné době pomalu, ale víceméně systematicky a stálým tempem směřuje k vytvoření zpěvů pro úplné zpívané oficium. (Zatím úplně chybí zpěvy pro modlitbu se čtením - to je zčásti metodická redukce, zčásti zdržení způsobené dosud nevyřešenými problémy - ale mým záměrem je časem zpracovat i ty.) Úplné zpívané oficium je ovšem přinejmenším v posledních staletích spíše výjimečná věc, záležitost relativně malého množství specialisovaných zejm. řeholních společenství. Vedle toho vždy existovala a existuje celá řada společenství a institucí, kde se společně slaví pouze malá část liturgie hodin (dříve často ve farnostech: nešpory každou neděli nebo alespoň o velkých slavnostech) nebo kde se slaví oficium úplné, ale jen částečně nebo výjimečně se zpívá.

Různé kontexty, ve kterých se liturgie hodin slaví, vedou ke vzniku uzpůsobených knih. Tak zpěvy římského oficia v 1. pol. 20. stol. vycházely ve třech různých knihách:

• Antiphonale obsahovalo plný repertoár (kromě nočního oficia, které se z neznámých důvodů po reformě Pia X. nedočkalo vydání)
• Vesperale nešpory na každý den
• Liber usualis výběr zpěvů mše i oficia pro potřebu kněze působícího ve farní pastoraci a zpěváků farního chrámu. Z oficia v ní byly jen nešpory, kompletář, a ranní chvály pro svátky.

Knihy z této doby počítající se zpěvem v národním jazyce ("lidové nešpory"), vznikající často "v terénu" a reflektující nikoli něčí ideál, ale skutečné možnosti a požadavky české farnosti, jsou obvykle ještě mnohem skromnější než Liber usualis. Kromě omezení se na (1) nešpory (2) liturgicky nejvýznamnějších dní přistupují navíc obvykle i k (3) formálním zjednodušením: typicky je každému žalmu přiřazen nápěv, na který se zpívá vždy. (Narozdíl od klasického latinského oficia, kde se nápěv žalmu mění podle antifony.)

V Německu jsem měl možnost seznámit se s moderním modelem liturgie hodin pro farnosti a laická společenství od Paula Ringseisena. Ten usiluje o vytvoření "lidového oficia" ne výběrem malé části z "liturgie specialistů", ale zásadní změnou koncepce. Jakkoli je tento model "komponovaných tematických bohoslužeb" zajímavý, nepovažuji ho za vhodnou součást farní liturgie, protože počítá s tak vysokým faktorem proměnlivosti, že je téměř nemožné se v něm "zabydlet". (Velmi vhodná může Ringseisenova koncepce být pro krátkodobé akce, jako jsou rozličná setkání mládeže, kde jsou účastníci připraveni na velké množství jedinečných mimořádných zážitků.)

Naopak za slibný a realitě "liturgicky akčnějších" českých farností dobře odpovídající model považuji Navrátilovy Lidové nešpory. Ty počítají se slavením nešpor jen asi sedmnáctkrát v roce, výhradně o velkých svátcích. Nešpory jsou bez textových a strukturních úprav vzaty z breviáře. Ve třicátých letech to asi ani nebylo myslitelné jinak. I dnes ale tento přístup považuji zvláště pro podmínky farnosti za vhodný: jednak je cenné vědomí, že se tu "koná to, co koná církev" (liturgie hodin legitimně upravená v mezích Všeobecných pokynů k denní modlitbě církve samozřejmě je "konáním toho, co koná církev", ale při jednotě textů je tato jednota konání jaksi "hmatatelnější"), jednak pevný rámec, který si člověk po několikerém slavení osvojí a je v něm napříště "doma", podobně jako ve slavení mše nebo v běžných pobožnostech.

Zatímco hlavní linií projektu In adiutorium je jednoznačně "liturgie hodin pro specialisty" a kýženým výstupem úplný český antifonář, chtěl bych se výhledově pokusit jako "vedlejší produkt" připravit malý soubor nešpor pro využití ve farnostech. Jeho charakteristiky lze načrtnout v několika bodech:

• velmi omezený rozsah - jen nešpory velkých slavností (cca jako Navrátil)
• každý žalm má pevný nápěv, na který se zpívá vždy; značkování textů je přímočařejší než v žaltáři (protože nemusí být tak variabilní)
• antifony jsou složené tak, aby tóninou odpovídaly nápěvům příslušných žalmů a kantik; jsou pokud možno snadné
• orientace ve zpěvníku je usnadněna "čísly písní" podobně jako v kancionálu (a lépe než v Olejníkových Nedělních nešporách, kde čísla nejsou příliš funkční)
• zpěvník by měl obsahovat i hymny (Antifonář k Denní modlitbě církve je neobsahuje, protože nechce duplikovat oficiální hymnář; nelze ale předpokládat, že by někdo do farnosti kvůli nešporám slaveným několikrát do roka nakupoval hymnáře)
• vedle zpěvníku by měl existovat i varhanní doprovod (ten ovšem v současné době nejsem schopný vytvořit; lze ale prozatím využít přinejmenším existující doprovody k chorálním nápěvům žalmů)

Zatím nemám ujasněno několik dílčích otázek, mj., jak ve zpěvníku kromě "ohnisek temporálu" a "vrcholů sanktorálu" zohlednit či nezohlednit doby přípravy, advent a půst, které jsou tradičně dobou zvýšeného "liturgického výkonu". A pokud zohlednit, tak jak.

[EDIT 13.5.2012] Je tu malá ukázka, jak zpěvník bude asi vypadat. Je to zatím poloprázdná kostra, kromě několika žalmů a kantik obsahuje jen neúplná oficia slavností doby vánoční. Pracovně jsem ho nazval Nešporní zpěvy. Až bude obsahovat alespoň nějaký smysluplný celek, přidám ho na stránku s notami.