Modely zpívané liturgie hodin
Narozdíl od sousedů ze Slovenska a Německa dosud nemáme k disposici kompletní zhudebnění denní modlitby církve v mateřském jazyce. V tomto článku se pokusím navrhnout několik smysluplných modelů slavení využívajících toho, co k disposici je, se zaměřením na farnosti a podobná uskupení.
Koncepční rozhodnutí
Pro začátek je vhodné si ujasnit, jak vypadá uskupení, pro které zpívanou liturgii hodin projektujeme, jaké jsou jeho požadavky a možnosti.
- Mají se části liturgie hodin stát součástí pravidelného liturgického života farnosti? Nebo budou pouze příležitostným obohacením programu v liturgicky intensivnějších momentech, tedy především o největších slavnostech liturgického roku a v obdobích přípravy na ně?
- Lze počítat alespoň s malou skupinou, která se slavení liturgie hodin bude účastnit vždy, může hrát roli "tahouna" a příp. se podělit o některé náročnější role?
- Jak mnoho dobrých zpěváků je k disposici?
- Má být část liturgie hodin "hlavní liturgickou událostí dne", nebo se stane doplňkem či přívěškem k jiné liturgické (mše) nebo neliturgické události (rekolekce, zasedání farní rady, ...)?
- Jaký má cílová skupina vztah k latině?
1. Model s převahou recitace
Běžnou formou společné modlitby breviáře, se kterou je dnes nejsnazší se setkat, je modlitba recitovaná. Výhodou je malá (žádná) náročnost na přípravu, na počet a pěvecké kvality společně se modlících. Každý, kdo přijde a už se umí breviář modlit, se může zapojit a převzít příp. i významnější úlohu. Nevýhodou je jistá plochost a neslavnostnost.
Tam, kde se část denní modlitby církve modlí spíše malá skupina lidí, nebo kde chybí dobří zpěváci, je možné recitovanou modlitbu (ať už vždy nebo jen pro příležitostné zvýšení slavnostnosti s ohledem na liturgickou dobu nebo slavený svátek) doplnit o vybrané zpívané části: např. hymnus, kantikum Benedictus/Magnificat, apod. Hymny jsou ve zvláštních liturgických dobách stále stejné a kladou tedy málo nároků na učení se. V mezidobí se opakují v dvoutýdenním cyklu a tak ve farnosti, kde se např. každou středu slaví nešpory, vystačí na větší část roku dva. Evangelní kantikum lze zpívat vždy na ten samý vybraný žalmový nápěv - tak se ho postupně každý snadno naučí.
Tento model má smysl také tam, kde se liturgie hodin slaví pravidelně, ale v životě společenství není stěžejním prvkem, do kterého by se vkládalo hodně energie. Tak bosí karmelitáni ve Slaném, když v pátek po adoraci slaví nešpory spolu s návštěvníky "zvenku", zpívávají pouze hymnus (z hymnáře), responsorium (na vlastní jednoduchý nápěv) a Magnificat (chorální, tonus IV.E cum mediatione sollemni).
2. Zpěv žalmů
I tento model je "nízkorozpočtový", ale umožňuje zpívat většinu textů každé hodinky. Máme řadu různých zhudebnění žalmů zpívaných při mši (od Korejse, Olejníka, Pololáníka). Ač jsou tyto nápěvy koncipovány pro responsoriální přednes (kantor zpívá žalm, po několika málo verších vždy lid zazpívá odpověď), lze některé z nich použít i při kontinuálním zpěvu žalmu, jaký je při liturgii hodin běžný. Sestry benediktinky z Bílé Hory i pražští seminaristé takto používají nápěvy Korejsovy. Pro správný jednotný přednes je sice potřeba mít texty žalmů opatřené značkami, ale snad se lze (za cenu občasných disonancí) obejít i bez nich. Případně si může společenství označkované texty podle svých potřeb vyrobit. Žalmové nápěvy lze použít i pro responsoria. Pokud se vedle žalmů a responsoria zpívá i hymnus, zůstanou jedinou recitovanou částí antifony a prosby. (Čtení se obvykle nezpívají, návod, jak zpívat orace, lze snad najít v nějakém liturgickém zpěvníku pro kněze, nebo odvodit z Olejníkových Nedělních nešpor.)
Ranní chvály zpívané tímto způsobem je možné shlédnout v archivu TV Noe v jedné z relací z WYD 2011 v Madridu.
Když jsem zmiňoval potřebu označkovaných textů, měl bych zmínit, že pracuji na textu celého žaltáře opatřeném značkami pro zpěv žalmů na chorální nápěvy. Práce ale postupuje pomalu.
3. Kompletně zpívaná hodinka
V předchozím modelu schází vlastně jediné - antifony. Tyto krátké fráze rámující žalmy a kantika v římské liturgii tradičně měly své vlastní více či méně jedinečné nápěvy podtrhující strukturu a výpověď textu. Současný breviář ovšem textů antifon obsahuje velice mnoho (prof. Dobszay upozorňuje, že je jich paradoxně ještě více, než v breviáři předkoncilním, ačkoli schopnost společenství a komunit obsáhnout široký hudební repertoár nevzrostla, nýbrž výrazně klesla). Většina jich dnes v české verzi nemá (a dost možná nikdy mít nebude) žádné zhudebnění.
Dostupností notových materiálů je možnost zpívat hodinky i s antifonami prakticky omezena na druhé nešpory nedělí a slavností, pro které je k disposici zpracování Olejníkovo a Šmolíkovo. Materiály z tohoto webu umožňují zpívat ve všedních dnech liturgického mezidobí kompletně všechny hodinky. O nedělích mezidobí vše kromě antifon k evangelním kantikům. Ve zvláštních liturgických dobách pak modlitbu uprostřed dne a někdy i některé antifony ranních chval a nešpor.
Zpívat hodinky včetně antifon stojí značné úsilí - je zapotřebí přinejmenším kantor, který se antifony perfektně naučí a je schopen je předzpívat, a alespoň malá skupina těch, kdo jsou buďto schopni je po něm bez přípravy slušně zopakovat, nebo je předem spolu s ním nacvičí. Navíc antifona vždy diktuje určitý nápěv žalmu a model s antifonami předpokládá schopnost společenství zpívat žalmy na různé nápěvy (to může znamenat potřebu dalšího nácviku). Také je vhodné, aby byly pro všechny připraveny noty, což předpokládá jistý finanční a možná i nemalý časový vklad.
Tento model tedy považuji v podmínkách farní liturgie vzhledem k vysokým nárokům za vhodný pouze pro nárazové rozšíření liturgické nabídky např. o Vánocích a Velikonocích, příp. pro bohoslužbu konanou pravidelně, ale s nízkou frekvencí. (Jako jsou zpívané nešpory v katedrále sv. Víta: jednou za měsíc české, jednou za měsíc latinské, přičemž za každé je zodpovědný jiný sbor.)
4. Latina a gregoriánský chorál
Pro společenství příznivě nakloněné latině je možností slavit liturgii hodin latinsky, ať už podle současného breviáře, či podle breviáře z r. 1962, jehož neomezené používání bylo znovupovoleno v motu proprio Summorum Pontificum. Výhodou je možnost využití hudebního bohatství gregoriánského chorálu, nevýhodou (dle mého soudu obrovskou) je, že pro nemalé množství lidí zůstane obsah textů nepřístupný.
Liturgie hodin podle moderního latinského breviáře je relativně krátká, strukturně jednoduchá, ten, kdo je zvyklý modlit se český breviář, se v ní rychle zorientuje. Problematická je dostupnost hudebních materiálů - od šedesátých let, kdy byl vydán text reformovaného breviáře, totiž nevyšel oficiální římský antifonář. Zpívaná liturgie hodin se řídí prozatímním uspořádáním stanoveným v normě Ordo cantus officii (1983), která stanoví, ze kterých starších liturgických knih se mají jednotlivé zpěvy vzít. Materiály podle Ordo cantus officii sestavené lze najít na internetu (Liturgia horarum in cantu gregoriano, Chorál v liturgii), ale pouze pro neděle a slavnosti. Kompletní latinský antifonář odpovídající současným liturgickým normám a textově velice blízký římskému mají dominikáni.
[EDIT 17.12.2011] Jakub Vavrečka mě upozornil, že v Solesmes již před dvěma lety začalo vycházet nové Antiphonale Romanum.
Slavení podle breviáře z r. 1962 má tu výhodu, že jsou dostupné oficiální liturgické zpěvníky z té doby, které pokrývají kompletní repertoár zpěvů. Pro podmínky farní liturgie je relevantní zřejmě především Liber Usualis (Oscanovaná ke stažení na webu Musica Sacra). Jednotlivé denní hodinky byly tenkrát o něco delší než dnes (žaltář nebyl rozložen na čtyři týdny, ale na týden) a tak se zpívané nešpory nebo ranní chvály v tomto provedení mohou s délkou trvání okolo třičtvrtě hodiny až hodiny stát "hlavní liturgickou událostí dne" tam, kde se ten den neslaví mše.